Po poháru z okresního přeboru v pití zelené se pomalu chystám na toho zlatého chlapíka, kterého rozdávají až za velkou louží.
neděle 9. listopadu 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Když chci najít kousek klidu, zavřu se na hajzlík. Mám tam takovou knihovnu. Sto jízdních řádů, sto roků naší tratě, jak je tam výpravčí naskládali jeden na druhý. To čtení mě opravdu uklidňuje. Vlaky jezdí furt stejně. Minutu sem, minutu tam na dráze nehraje roli. Jenom lidi se mění.
Žádné komentáře:
Okomentovat