nádražíčko aloise nebela: března 2007

Stavili jsme se za Aloisem, podívat se, jak se mu daří, dlouho jsme se totiž neviděli. Jaké pro nás bylo překvapení, když jsme zjistili, co všechno se za tu dobu s naším přítelem změnilo. Alois sice zůstal tím fajn chlapem, protože lidi se nemění, jak on říká, nechápali jsme ale, co to má za nové zájmy a zábavy. Věřte nebo ne, místo klábosení v nádražce propadl bilkajícímu stroji na chudobu, výhernímu automatu značky "Phoenix", který dovezl Wachek z Polska a který už vysál nejednu Aloisovu výplatu. Chudák Květa. Alois se jako vždy snaží vymlouvat spoustou blábolů, nic ale nezmění na tom, že u nás jaksepatří klesl na úrovni. Taky se vykašlal na vlaky (sic!) a jezdí prý výhradně stopem. Prase. Počítáme, že to bude kvůli tomu zatrolenému Fénixu. Režijku prodal Šokinovi a ihned proměnil na dvacetikoruny, které vzápětí spolykal zlý ohnivý pták, jako už pravidelně. Místo útulných hospůdek se celé noci zahazuje ve franšízovaných non-stop hernách, kde tupě sleduje vlezlé sportovně-zábavné zahraniční programy o freestylu a vůbec cool lidech, pokud zrovna neprohání ruletu nebo Fénixe svými těžce vydělanými mincemi, často však i bankovkami. Nestačí mu šerák u Šokina a tak každý druhý den jezdí (stopem) do Jeseníku pro třicítku bečku a chlemtá doma od devíti ráno. Květa je samozřejmě celá nešťastná, nemá ani na zaplacení nové plácačky pro malého Lojzíka, co je ale horší, Alois už ztrácí o Květu a ženské vůbec jakýkoli zájem. Celé večery plácá nesmysly o kamarádech, kteří vždycky zahřejí, když je třeba, a nabádá místní štamgasty k založení Výboru pro homosexuály na Jesenicku. Zašlo to dokonce tak daleko, že se nám hlasitě chlubil, že zrovna natáčí s pár kamarády první soft-porno s banální zápletkou a pracovním názvem "Jak ucítit mrdopuch". Barvitě nám pak s nadšením líčil detaily onoho snímku a řeknu vám, tohle teda nechci vidět ani za basu šeráků. Vím, že už tak je těch zrad až moc, a proto se nebudu raději dopodrobna zmiňovat o dalších změnách, co se za dobu naší krátké nepřítomnosti v Bílém potoce staly. Jen pro ilustraci bych tak ještě s lítostí oznámil, že náš Alois téměř každé ráno zvrací vzadu za nádražím, nedělá mu žádný problém rozbíjet frťany i plné půllitry (!!!) o stěnu svého baráčku, dobrovolně se se svými kamarádíčky svléka do půl těla (dolního) a tancuje přitom jako hovado do rytmů jeho posvátné kapely, pravidelně hraje stolní tenis s levou rukou buď na řiti, nebo na penisu, častuje své kamarády hrubými nadávkami a v neposlední smutné řadě hází prosklené dveře na svůj zánovní Fiat. Nepochybuji o tom, že teď už pláčete stejně usedavě jako já a je snad povinností nás všech přát si, aby ve jménu všeho dobrého, co se v horách dá najít, konečně Alois přestal s tou komedií a začal se chovat jak se na správného nádražáka sluší. Tedy chlastal a přestal vymýšlet hovadiny.