Má to zapotřebí?

Stavili jsme se za Aloisem, podívat se, jak se mu daří, dlouho jsme se totiž neviděli. Jaké pro nás bylo překvapení, když jsme zjistili, co všechno se za tu dobu s naším přítelem změnilo. Alois sice zůstal tím fajn chlapem, protože lidi se nemění, jak on říká, nechápali jsme ale, co to má za nové zájmy a zábavy. Věřte nebo ne, místo klábosení v nádražce propadl bilkajícímu stroji na chudobu, výhernímu automatu značky "Phoenix", který dovezl Wachek z Polska a který už vysál nejednu Aloisovu výplatu. Chudák Květa. Alois se jako vždy snaží vymlouvat spoustou blábolů, nic ale nezmění na tom, že u nás jaksepatří klesl na úrovni. Taky se vykašlal na vlaky (sic!) a jezdí prý výhradně stopem. Prase. Počítáme, že to bude kvůli tomu zatrolenému Fénixu. Režijku prodal Šokinovi a ihned proměnil na dvacetikoruny, které vzápětí spolykal zlý ohnivý pták, jako už pravidelně. Místo útulných hospůdek se celé noci zahazuje ve franšízovaných non-stop hernách, kde tupě sleduje vlezlé sportovně-zábavné zahraniční programy o freestylu a vůbec cool lidech, pokud zrovna neprohání ruletu nebo Fénixe svými těžce vydělanými mincemi, často však i bankovkami. Nestačí mu šerák u Šokina a tak každý druhý den jezdí (stopem) do Jeseníku pro třicítku bečku a chlemtá doma od devíti ráno. Květa je samozřejmě celá nešťastná, nemá ani na zaplacení nové plácačky pro malého Lojzíka, co je ale horší, Alois už ztrácí o Květu a ženské vůbec jakýkoli zájem. Celé večery plácá nesmysly o kamarádech, kteří vždycky zahřejí, když je třeba, a nabádá místní štamgasty k založení Výboru pro homosexuály na Jesenicku. Zašlo to dokonce tak daleko, že se nám hlasitě chlubil, že zrovna natáčí s pár kamarády první soft-porno s banální zápletkou a pracovním názvem "Jak ucítit mrdopuch". Barvitě nám pak s nadšením líčil detaily onoho snímku a řeknu vám, tohle teda nechci vidět ani za basu šeráků. Vím, že už tak je těch zrad až moc, a proto se nebudu raději dopodrobna zmiňovat o dalších změnách, co se za dobu naší krátké nepřítomnosti v Bílém potoce staly. Jen pro ilustraci bych tak ještě s lítostí oznámil, že náš Alois téměř každé ráno zvrací vzadu za nádražím, nedělá mu žádný problém rozbíjet frťany i plné půllitry (!!!) o stěnu svého baráčku, dobrovolně se se svými kamarádíčky svléka do půl těla (dolního) a tancuje přitom jako hovado do rytmů jeho posvátné kapely, pravidelně hraje stolní tenis s levou rukou buď na řiti, nebo na penisu, častuje své kamarády hrubými nadávkami a v neposlední smutné řadě hází prosklené dveře na svůj zánovní Fiat. Nepochybuji o tom, že teď už pláčete stejně usedavě jako já a je snad povinností nás všech přát si, aby ve jménu všeho dobrého, co se v horách dá najít, konečně Alois přestal s tou komedií a začal se chovat jak se na správného nádražáka sluší. Tedy chlastal a přestal vymýšlet hovadiny.